Pátý den ZoborGlidu nepřinesl nic nového. Podobné počasí jako v předchozích dnech. Trochu jsem zapracoval na taktice a prošel jsem si ideální trať. Samozřejmě situace na trati bude jiná, ale pro případ, že vše půjde tak jak má.
Po vzletu vcelku očekávaná stoupání, jen jsem si tentokrát dal pozor na výběr mraku pro start. První jsem vyhodnotil jako hodně špatný, byl před páskou s nízkou základnou. Přesunul jsem se tedy do sektoru v severní části. Sice byla základna vysoko, ale na pásku daleko. Každopádně byl výhodnější než ten první. Jedna důležitá věc. Byl tady Kuenne (F9)! Hodlal jsem ho použít jako vodiče pro start tasku. Letěl jsem za ním na pásku a čekal co udělá. Viděl jsem mrak a odhadoval jsem umístění někde na pásce, ale netroufl jsem si odhadnout výšku základny. F9 přilétl k pásce a zamířil k onomu mraku. Byl opravdu na prakticky na pásce a byl tam i Erik(EP). Opravdu ideální. Akorát se začal rozpadat. Měl jsem dost výšky a tak jsem dostoupal základnu a dokonce jsem využil rozpadu, takže se dalo točit i skrz mrak. Dalo mi to 2141 metrů.
Super start, byl jsem spokojený. Teď ještě vybrat správný mrak k prvnímu dostoupání. První moc nevyšel jen okolo 2,3m/s. Klasika, prostě první stoupání mě nemají rádi. Ve druhém to bylo lepší, jen to ustřeďování, to je katastrofa. Dalo to v průměru 2,8. Pokračoval jsem dál. Blížil jsem se k zakázanému sektoru. Vycházelo mi dostoupání někde u sektoru a tak jsem se uhnul dál od sektoru. Byla to asi chyba. Popořadě dva mraky mi daly slabá stoupání. První 1,5, protože jsem to nemohl ustředit. Druhý byl lepší, ale umřel dřív než jsem dotočil. Poslední před prvním otočným bodem mi dával jen 2,3 m/s. Ztratil jsem tak hodně z výhodného startu.
Po otočení jsem letěl k prvnímu mraku. Nejspíš moc brzo, navíc nebyl kdovíjaký . Opět jsem nemohl najít jeho střed. Popolétl jsem dál a tam to bylo, tedy po opět špatném středění, lepší. Následoval přelet k Nízkým Tatrám, kde byl otočný bod Ďumbier. Dolétl mě F9, který startoval o 4 minuty dýl. Opět jsem ho chtěl využít, aby mi pomohl ustřeďovat, protože jsem fakt nemožný. 🙂 Mrak ač vypadal pěkně dával jen 2,5 metru a tak jsem kopíroval co dělal F9. Letěl dál a k mému překvapení začal točit. Mrak nedal prakticky nic a tak jsme obloukem zamířili k otočnému bodu. Jedna otočka ještě před otočákem a hurá otočit.
Držel jsem se F9 a letěl podle svahu. Asi v polovině nízkých Tater jsme točilo v pětimetru a valili dál, na konci jsem tušil, že budeme dotáčet. Točil tam SN, ještě s někým. Najednou mi F9 uhnul doprava. Příliš pozdě jsem si všiml, že ti dva točí doprava. Letěl jsem dál a tloukl jsem se do hlavy. Bohužel tam byl jen jeden použitelný mrak. Někdo mě míjel výše než jsem stačil dotočit základnu. Pokračoval jsem tedy sám. Musel jsem se vyhnout severnímu cípu zakázaného sektoru. Výška ubývala a jediný mrak byl ještě více vlevo od trasy. Druhá možnost byl mrak dál, ale na přímějším směru. Terén tam byl vysoko a tak jsem si na druhou možnost netroufl. Co naplat uhnul jsem vpravo a začal točit. Na tom přímém směru se dělal nový mrak. To je k vzteku! Tenhle nestál za nic! Se smutkem v očích jsem sledoval jak mi odchází průměrka ještě víc. Letěl jsem k tomu původnímu mraku, nikoliv k tomu novému. Byl víc kolmo na trať a tak se mi zdál méně výhodný, více možností jsem neměl. Opět chyba, mrak se začal rozpadat a tak jsem jen přitočil a pádil dál. Až pod dalším jsem dotočil základnu v dvou a půl metru. Jedna otočka v ničem a zase letím dál. Udělala se tam chmurka přímo na trase, akorát včas. Pak se stalo co jsem neočekával. Copak asi? -4 a ani ťuk! Prostě jsem to netrefil, nebyl tak, kde jsem ho čekal. Musel jsem doprava pod starý mrak a doufal, že se nerozpadne dřív než dotočím potřebných 600 metrů na dokluz. Bylo to na hraně, začal vadnout a já měl lehce mínus. Trochu jsem zpomalil a ještě si jednou přihoupl a měl jsem +60. Žádná závratná rychlost to nebyla, ale byl jsem smířen s výsledkem hluboko v poli poražených. Doklouzal jsem až domů.
Ačkoliv se mi povedl start a první leg docela ušel, pak se to ovšem pokazilo. Zdržel jsem se na druhém legu špatným výběrem mraku a nevýhodná konstelace na třetím legu u zakázaného sektoru a i špatné rozhodnutí, dalo výsledek takový jaký je. 13. místo je mým průměrem a na víc můžu myslet jen v ideálním případě. Zlepšování nepřichází a nepřichází, možná příště poletuchové. 🙂