Safari Cup D2

Druhý den Safari byl ve znamení AAT trati. No a jdeme hned na na start, nebudu to zdržovat. Start se povedl napoprvé a tak jsem vyrazil k prvním mrakům. Nevím proč, ale v každém tasku mám problémy hned v úvodu. První dvě stoupání byla slabá a tak jsem dostoupával jen nutné. Až třetí byl o něco lepší, jen dva metry. Žádná sláva, každopádně jsem si konečně dostoupal. to jsem byl už nějaký čas v prvním sektoru. Bohužel opět se zasekl XCSoar a tak jsem otočení musel odhadovat. Ještě jsem si dotočil a pak jsem letěl nesmyslně na jih, tím jsem se připravil o délku i čas. 

Otočil jsem to tedy směrem k druhému otočnému bodu. Opět jsem trefil mizerné stoupání a tak jsem dostoupal jen nutné k dalšímu přeskoku. Mířil jsem k mraku, ale ten se začal rozpadat. Ve směru nebylo nic a tak jsem se stočil jižněji pod novou chmuru. Stoupání opět mizerné a to mě čekal dost dlouhý přeskok, protože přede mnou nebyl jediný mrak. Sunul jsem se víc a víc na jih, až jsem musel uhnout kolmo na trať. Tam jsem pod chmurou našel RUM a stoupání dva metry. XCSoar zase fungoval, tak jsem měl zase o něco jasněji. Zamířil jsem na otočný bod.

Po otočení jsem zamířil severo východně do dalšího sektoru. Hned na kraji sektoru se dělala chmura. Jenže mi trvalo než jsem ji dokázal ustředit. Opět z toho vyšlo bídných 1,8 m/s. Minul jsem Orlické hory a vyrazil na nákupy do Polska. 🙂 Opět jsem toho samozřejmě nakoupil necelých 1,7m/s,  do 2100 metrů. Samozřejmě vlétnutím do sektoru přestal XCSoar opět pracovat. Tak jsem odhadoval, že už je čas otočit k dalšímu otočnému bodu na trase.

Někde na hranicích jsem si, po velkém boji mohl opět dotočit a pokračovat tak dál. Opět jsem musel na dlouhý přeskok a byla to velká bída. Samozřejmě se zamýšlený mrak začal rozpadat než jsem k němu stihl dolétnout. Nezbylo mi nic jiného než zamířit na sever. Zálet jako prase, no co už. Našel jsem tam F9 a nejlepší stoupání dne. Moc pěkné 3 metry. Vzdal jsem už nějaký boj se stoupáky, nasadil nižší přeskokovou rychlost a doklouzal až do cíle přes další otočný bod.

Tentokrát je report kratší. Za prvé nemám moc času a za druhé by to bylo plné nadávek. 🙂

Za celý task jsem neměl jediné solidní stoupání, krom toho jednoho, ale k tomu jsem musel hodně zalétnout. Konečné 17. místo je opravdu bída. Snad je to poslední den blbec a už to bude jen lepší.Gratulace všem.  Letu zdar a přistání zvlášť.

Příspěvek byl publikován v rubrice Safari Cup 2019 a jeho autorem je Martin Semrád. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *