Fatra Gliding Cup Day 5

fatra_d5
Již od rána jsem byl rozhodnut letět bez Trackiru i Facetracku, jelikož jsem nemohl řádně otestovat bezpečný chod PC. Během odpoledne na mě dopadla „bacilo-palba“ a tak jsem se rozhodoval, jestli vůbec poletím. Poletím a uvidím. Jiné rozhodnutí bych od sebe ani nečekal. 🙂

Tentokrát příprava vyžadovala větší přípravu na vymyšlení taktiky. Sílu větru jsem z briefingu sice nevyčetl, ale doufal jsem, že začne trochu více foukat. Záměr pro první úsek byl jasný a nebylo o čem přemýšlet. Podle směru větru bylo jasné, že poletím po jižní straně Vysokých Tater. Jen jsem se musel podívat na nejnižší místa, jelikož se budou Tatry přelétávat tam i zpět. Při cestě na druhý otočný bod doberu co nejvíce. Na třetí otočný bod jsem měl dvě možnosti. Buď letět přímou trasou nebo se co nejdříve dostat na východní polovinu Nízkých Tater a po svahu letět až na třetí otočný bod. Cesta zpět k letišti by byla celá po Nízkých Tatrách…pokud by foukalo víc než doposud. Tak…taktika vymyšlená a jde se na věc.

Po vzletu šlo dostoupat v pohodě, turbulence byla v normě a stoupáky širší. Dobrá zpráva bylo, že opravdu je silnější vítr, sice to nebude žádná svahovka, ale určitě svahy podrží. Ještě jsem neměl jasno, jestli poletím první část, k Vysokým Tatrám na termiku nebo na svah. Tak jsem před startem trochu rozjímal a rozhodl se zkusit mrak a pak se uvidí. Start!

Odstartoval jsem tentokrát bez chyby a vydal se k prvnímu mraku. Tentokrát se mi nezdálo výhodné po startu navázat na Malou Fatru severně od startovního sektoru. Jeden mrak byl na malém kopečku mírně vlevo a hodně mě lákal, ale já si vybral nový přímo před sebou. Bylo to špatné, tři okruhy pod metr. Bylo rozhodnuto, zkusím svahy. Po těchto svazích jsem se nalétal hodně, takže jsem se nebál, že bych na Tatry nedoletěl. Nebyl to žádný zázrak, ale pomáhalo to pomaleji vyklesávat. Pak jsem udělal dvě otočky a zvedl se o necelých sto metrů. Líbil se mi shluk mraků na západním konci Tater. Bylo by to super dobrat už tady a pak letět po hřebeni. Tuším přede mnou letěl Luboš Faitz(LFM) a Chernov(AV7). AV7 mi zmizel zřejmě letěl na závětrnou stranu Tater. Luboš do tohoto výběžku zřejmě neletěl. Záhy jsem zjistil jaká to byla chyba. Vůbec nic jsem tam nenašel a musel oblétávat kousek zpět. Jen tahle lapálie mě stála 20km/h !!! na průměrce. V tu chvíli jsem nevěděl, že to je tolik. To vidím až teď při následné analýze. Nalétl jsem konečně první stoupání. Byl na hraně hřebenu a tak jsem z něho občas vylétl. V průměru to dalo tak 2,5 m/s. Točil se mnou i Jirka Ehrenberger (PJE). Přelétl jsem jinam, jenže jsem dlouho nic nemohl trefit. Ani Baraniec nic nedal. Až na poslední chvíli jsem našel docela obstojné stoupání, ale moc jsem se do něho nevešel. Opět to byla hrana a tak se to dost lámalo. Měl jsem dva a půl tisíce a musel jsem dál. Hned mrak vedle mě nakopl takovým způsobem, že jsem neodolal a otočil jsem se v něm třikrát. Krásných 3,7 m/s, že jsem se neodhodlal dřív. Pokračoval jsem na místo přeletu Tater, kde s oblibou dotáčím. Tentokrát byl mrak již za hranou a tak jsem už nic víc nezískal. Zvolnil jsem, abych měl dostatečnou rezervu na návrat.

Po otočce jsem letěl nejkratší cestou zpět na návětrnou stranu Vysokých Tater. Povedlo se. Jen teď bylo nutné najít nějaké stoupání. Přeskakoval jsem hřebínky a nebylo zatím kde dostoupat. Až na úrovní posledního dotočení jsem našel stoupání, ale docela zklamalo. Pode mnou přiletěl LFM a Radek Míča(RUM). Vzdal jsem to a letěl dál. Ani další se nepovedl. Už zbyla jen poslední možnost. Točil tam Eman Sadík(EMA). Byl to jen dvoumetr, ale ten už jsem musel vzít. Otočka byla jen formální a teď se bude lámat chleba.

Zamířil jsem k prvnímu mraku na severní straně Nízkých Tater. Zvedl mě a dával do metru. fatra_screen3Pro svůj záměr potřebuji výšku. Pode mnou se najednou urodilo několik dalších letadel. Dotočil jsem do necelých dva a půl tisíc a zamířil plnit plán. Když jsem se vzpamatoval, tak koukám na mapu, že letím zbytečně moc na jih. Upravil jsem tedy kurz a jal jsem se navázat na první svahy. Jak se ukázalo, tak jsem byl výš než v tu chvíli bylo potřeba a tyto první svahy jen mírně zpomalily klesání. Dále to bylo už lepší. Když jsem se dostal na úroveň svahů. Vše šlo dobře a teď dobrat před otočkou… U vysílače byl dokonalá mrak na dokonalým místě. Někdo tam hlásil 2,8. Jooo to bude super! Jenže já jsem ucítil jen lehké nafouknutí a kde nic, tu nic. Jak to?! No nic, letím otočit. Nic jiného mi stejně nezbývá.

Na svazích jsem byl už docela nízko. Šestnáct stovek nebyl žádný zázrak. Mrak u vysílače opět nic a proti mně letěl Jon Holland(123) ještě níž. No snad něco trefím cestou. Svah držel na 1500. Jenže jsem trefil naprosto špatný interval. Vše se přede mnou rozpadalo. Něco jsem nalétl, ale jedna otočka v půlmetru nic neřešila. Měl jsem stále patnáct set a musel jsem se rozhodnout. Buď riskovat a zkusit to na hlavní svahy Nízkých Tater nebo na jistotu letět jižněji. Letět přímo jsem neměl odvahu a tak jsem doufal v mraky přede mnou. Bohužel další se rozpadal a tady jsem už svahy spoléhat nemohl. Blížil jsem se dvanácti stovkám a začal pokukovat doleva na terén pro možné přistání. Měl jsem před sebou dva mraky, tedy dva pokusy. Jo, první dával docela slušně, ale opět se lámal, takže jsem z něho vylétával a tak jsem se prodloužil k druhému a tam to bylo lepší. Výsledné stoupání pod dva metry (zdálo se mi to tedy víc), ale zachránilo mě to. Bohužel jsem ztratil možnost dobrého umístění. Následně jsem udělal ještě jednu hloupost. Nejkratší cestou jsem letěl na hlavní svah…na sever! Proč! Bylo to zbytečné zdržení. Měl jsem letět přímější cestou. Následně jsem se odpoutal od svahů a letěl přímo na místa, kde jsem už jednou prolétával. Letěl jsem pomaleji a nemusel jsem už dotáčet. Hřebeny Velké Fatry jsem přelétal na pohodu a dokluz už byl v pohodě na maximálce.

Hodnocení: jak to tak sleduji, tak největší chybu jsem udělal už na Vysokých Tatrách. Ta mě stála si nejvíc. Od druhého otočného bodu se dalo letět příměji a u vysílače jsem byl zřejmě moc nalepený na svahu. Jinak nevím jak je možné stoupání netrefit. Pak už nebylo kde dostoupat. Záchrana se povedla, ale odlet ze stoupání na sever byl asi zbytečný. Jak říkal Radek:“Nikdo to nezalétne bez chyby“. S výsledkem spokojený moc nejsem, ale je to bohužel můj standard.

PS: Ještě několik poznámek. Je to reakce na Radka a jeho slova po mém doletu. To co píši v reportu není lamentace (až na nějaké výjimky ohledně věcí okolo). Vždy se snažím popsat chybu, kterou jsem udělal. Najít špatné řešení situace. Třeba to přinutí i k zamyšlení ostatní. Jo dobře, vše se mi před nosem rozpadalo, to neovlivním, prostě špatný interval. Je to popis skutečnosti samotné a kdyby to bylo jednoduché, tak to nemá cenu ani číst. 😀 Další věta: „kdyby se nestaral o tolik věcí okolo, tak by na tom byl líp“. Opravdu se nestarám o to, abych si zapamatoval co kde bylo. Mám takový dar. Dost přesně si dokáži vybavit zpětně co se událo. To mi pomáhá i k hledání zdánlivě ztracených věcí, ale to sem nepatří. Samozřejmě si nepamatuji přesné hodnoty stoupání v tom mi pomáhá software. Prostě si mohu zpětně projít, v hlavě, celý let. Dokonce se mi oživují vzpomínky na lety, které jsem na těchto místech už prožil. V době mé „slávy“ mi to hodně pomáhalo. Abych se vrátil k té větě. Moje výsledky jsou jen o nevylétanosti a špatných rozhodnutí. Na to abych se dostal na špici bych musel mít talent od Termosky nebo makat a trénovat. Což je můj případ. Létání jednou týdně je nedostačující. Tak čautě příště. 😛

1 komentář u „Fatra Gliding Cup Day 5

  1. Dobro veče,
    Čitam po česki s trudom a pisati ne umem. Pa se, dragi prijatelju potrudi da pročitaš moje pismo.
    Ja sam leteo sa punim rezervoarima vode a mislim da je trebalo na poslednjoj etapi istočiti vodu za 30 sekundi.
    Trasa po kojoj sam leteo je ista kao tvoja ali mislim da si ti leteo kasnije po vremenu pa je položaj sunca na poslednjoj etapi bio malo neugodan za dobru termiku.
    i najvažnije: ja imam 62 godine i mene ne odgovara da kao nekad sedim svaku veče na komjuteru leteti Condora. Počelo mi se odražavati na krvotok u vratnu zbog položaja glave dok posmatram ekran. To može da bude i posledica bifokalnih naočara za vid, koje moram da nosim.
    Yato ti je moj savet, sano 2-3 noči na Condoru.
    Poydravljam i rado čitam tvoje iscrpne članke.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *