Raven Competition je už za svou polovinou a dnes si zaletíme 5. den. Zahleděl jsem se do briefingu a začal přemýšlet o možnostech. Hlavně možnosti prvního legu, jelikož v jeho druhé polovině budou svahy nižší a nižší. Tak jsem si řekl, že to vyzkouším před samotným startem. Mohl jsem zvolit jen jednu možnost a tak jsem samozřejmě rozhodl vyzkoušel tu jistější. Jak se ukázalo, tak vítr bude silnější než minule. Byla to podobná trať jako na začátku soutěže a tak na třetím legu se musí trochu kličkovat. Hlavně jsem nechtěl udělat to co minule, kdy jsem přeskakoval ze strany na stranu. Předpokládám, když budu na druhém otočném bodu ve 2000, tak bych v údolí měl být v 1600 a to by mělo být v pohodě. Prostě poletím přímo. Jedno vylo jasné, bude to zase rychlé.
Po vzletu jsem ihned letěl prověřit trasu. Po prvním svahu jsem se přesunul na svahy severní. I přes menší výšku na počátku jsem to proletěl bez problémů, takže by to mělo být výhodné a budu moct letět rychleji. Vrátil jsem se a tentokrát nečekal tak dlouho.
Odstartoval jsem asi v polovině startovního pole a ani nesledoval, kdo už je na trati a kdo ne. Na startu jsem šel až moc na jistotu a měl tak rychlostní rezervu. Zřejmě jsem se zase netrefil do vhodného času odletu. Na těch severnějších svazích jsem byl v téměř totožné výšce, jako po vzletu. To jsem byl o 400 metrů níž na vstupu. Samozřejmě jsem letěl rychleji. Těžiště jsem si dal 5 cm na nos, ale Discus se nechtěl rozjet. Trim úplně dopředu a stejně jsem musel hodně tlačit. Myslel jsem si, že jsem omylem dal vyvážení na ocas, ale to určitě ne. Doletěl jsem až na konec svahů a vydal se na otočák. Zvolil jsem vlažnější tempo, abych tam nepřilétl moc nízko. Když jsem se blížil, tak už jsem dole pod sebou viděl éra poměrně nízko, takže nebudu zrychlovat.
Otočil jsem a vydal se na zpáteční cestu. Snažil jsem se volit trasu tak abych využil nějakého toho stoupání a trochu svahu. Vcelku jsem moc výšky neztratil a trochu jsem zariskoval při navázání na startovní svah. Pokud by mě to nezvedlo dostatečně, tak bych musel žebro oblétnout. Téměř s odřeným břichem to vyšlo. Letěl jsem dál po svahu a následně severněji. Nestoupalo mi to tak jak bych předpokládal a tak jsem neletěl zas tak rychle. Dále klasickou trasou na mé obvyklé místo přeskoku přes údolí na svah před druhým otočným bodem. Tam to neslo slušně, ale abych získal výšku přes 2000 metrů jsem musel letět pomaleji a víc tahat. Povedlo se. Na otočáku jsem měl jen něco málo pod 2000.
Tady nastal můj první kopanec. Místo abych letěl přímo, tak jsem si udělal výlet vpravo pod mraky. 
Prdlačky jsem tím získal. Mířím do údolí a přede mnou se objevil Tomáš Brotánek (TB). Tak se budu kochat a poletím s ním. Tak jsem byl fascinovaný jeho „zadkem“, že jsem zapomněl na svůj záměr. Kopíroval jsem ho a nesledoval kam letím. Najednou jsem zjistil, že jsem moc vlevo a průměrka v háji. Zisk z toho rozhodně nemohl být žádný. Nadával jsem si, ale to už bylo pozdě. Na svahu před otočným bodem jsem pod sebou zahlédl Hollanda (123). Protáhl jsem se více po svahu, asi taky zbytečně. TB mi zmizel. Letěl jsem tedy na otočku.
Na pravém křídle jsem měl 123. Dobře, budu se po zbytek letu držet jeho, abych trochu zrychlil. Jenže netrvalo moc dlouho a zmizel mi i on. Prostě jsem to nezvládl. Nabral jsem výšku na přeskok hřebene a letěl otočit. Prolétl jsem nejpřímější trasou přes hřeben a valil domů.
Hodnocení:
Stále se nemohu přinutit více riskovat a tak mi tyhle rychlostní tasky nedělají dobře. A to mám hory rád, moc se asi kochám. Trochu mě zaráží to těžiště. Buď mám mezery v aerodynamice, to bych se styděl nebo byla chyba někde jinde, ale to už teď nezjistím. Že bych nedovřel brzdy taky není pravděpodobné. Tak doufám, že mi to osvětlíte. 😀 Každopádně s mým umístěním rozhodně spokojen nejsem. Ty ztráty jsou příliš velké. Je to mojí přílišnou opatrností, tam se při takhle rychlých tascích ztrácí hodně. Když nelítám, tak neodhadnu co si mohu dovolit. Opět se podívám, kde jsem ztrácel až budou přístupné IGC ostatních pilotů. Opět musím pogratulovat všem.