CW MC Day1

Začal další rok condořího snažení. Tentokrát nám organizátoři připravili soutěž na nové domovské scenérii. Díky Miloši za ni. Létá se Condor 2, jen tak pro pořádek. Tentokrát se nepočítá všech 8 tasků, ale jen 6. To díky občasné nestabilitě nové verze Condora. Ještě nutno doplnit, že se létá standardní třída. Pro tento účel jsem si pořídil zbrusu nový LS 8neo.

Můžeme se podívat na briefing. Létání na placce nedávám zrovna moc času přípravě. Takže jsem jen zkontroloval směr větru a hlavně zakázané zóny. Jedna z nich mírně zasahuje do třetího legu. Podíváme se ještě na sílu větru a samozřejmě termiku. Ta byla očekávaná silná, ale také hodně turbulentní. Blicí pytlíky připraveny. 🙂 Příprava je tedy hotova, tak jdeme na grid.

Na gridu jsem byl brzy. Přede mnou byla jen jedna bezocasá potvora. Po vzletu jsem si osahal pár stoupáku. Raději jsem se vyhýbal velkému výskytu letounů, protože to nějak lagovalo. Nehodlal jsem mít nový stroj poškrábaný. Jako obvykle jsem si počkal na startu až většina odletí a hlavně na mrak ve směru startu. Po pár minutách se tam skutečně vytvořil, dokonce téměř na ideální linii. Udělal jsem oblouček a rozjel éro.

Start se moc nevyvedl, měl jsem nakonec moc velkou rychlostní rezervu. Vracet jsem se ovšem nechtěl. Houpnul jsem pod vytvořeným mrakem a pokračoval dál. Mraky byly téměř ideálně ve směru. První stoupání dávalo asi 2,4 m/s, jelikož nahoře to sláblo. V 16ti stovkách jsem stoupání opustil. Po 17 kilometrech jsem chtěl vzít další stoupání, ale nepodařilo se mi v něm ustředit. Popolétl jsem tedy k dalšímu mraku. Zde byla situace naprosto jiná. Stoupání o síle 2,9 m/s mě dostalo rychle nahoru. Měl jsem teď bezpečnou výšku 1860 metrů. Plánoval jsem delší přeskok. Cestou jsem hounul pod několika mraky a až po 25 km jsem teprve dobíral. Bohužel to byl poslední schopná mrak před otočkou. Dával jen 2 metry, což bylo velké zdržení. Dotočil jsem jen nutné a pokračoval dál. Ještě jsem zkusil jeden starší mrak před otočením, ale ten mi nedal.

Po otočení jsem se neuchytil a musel jít ještě dál. Tomáš (TBC) mi naštěstí našel termiku v čisté a tak jsme v třímetru dostoupali. Po dostoupání jsem nevolil let přímo. Letěl jsem mírně vpravo od trasy, kde byly mraky a byla tak možnost houpnutí. Po dvojitém houpnutí jsem musel zamířit zpět k lajně. Stoupání bylo rozbité a slabé, ale něco jsem nabrat musel. Až po dalších osmnácti kilometrech jsem se dočkal dobrého stoupání. Dalších 2,9 mě dostalo zpět do hry. To už jsem byl na otočce, kde jsem potkal Jirku Němečka.

Po otočce jsem trapně zamířil k rozpadu v domnění, že je to chmura. Ještě v dostatečné výšce jsem vzal další silné stoupání. Byly tam další tři letouny, včetně TBC a Radka Pilaře (RP9). Po trase bylo čisto, zamířil jsem vlevo a pomalu křížil trasu. Jenže mraky byly čím dál víc za lajnou, kde byla dál i zakázaná zóna. Rozhodl jsem se tedy pro změnu, bohužel docela pozdě. Musel jsem se stočit na jihovýchod pod řadu mraků. Byla to větší vzdálenost než jsem původně odhadoval. Navíc mě hned první mrak neuspokojil a musel jsem pod další. sice dával 2,7, ale měl základnu nízko. Před Pohořelicema jsem vzal další dva sedmičku, tentokrát už byl dostup větší. Pak následovaly dva mrzké stoupáky. Celkem 3 okruhy zdržení. Aby toho nebylo málo, tak jsem se musel opět pod 45° odklonit jižně. Na půl cesty jsem zjistil, že v původním směru je čerstvá chmura, která nebyla vidět v mraku na pozadí. Zamířil jsem k ní. Necelých 2,8 mi posloužilo dobře. To se na mě ovšem dotáhl Radek Míča(RUM). Před otočkou jsem si ještě dotočil v dva a půl metru.

Po otočení předposledního otočného bodu jsem vzal mrak, který by mohl být dokluzový. Z počátku jsem se stoupáním bojoval a tak bylo slabší, ale postupně jsem se ustředil a dotočil dokluz na MC2. Tedy mě asi 150 metrů chybělo, ale to dojde cestou. Houpl jsem pod dvěma mraky a měl jsem hned rezervu 140 metrů. Jen jsem si hlídal rychlost a případná klesání.

Po poslední otočce jsem zamířil přímo přes kopec k letišti. Těsně přede mnou dolétl rus Chernov. Což bylo dobré, protože jsem startoval, když byla valná většina pilotů na trati. Zařadil jsem se tak na čelo výsledkové listiny. To nevydrželo dlouho. RUM se dostal na první místo a později nás ještě natáhl Raczynski (PIT). Zřejmě na jiném serveru s naprosto totožným časem se s PITem podělil o první místo Erik (EP). Čímž mu samozřejmě gratuluji. 🙂 Moje 4. místo v prvním dni mě naprosto uspokojilo, i když jsem tam provedl pár zbytečností. Mrzí mě nedokončení letu Martina Barana z důvodu zdravotních problémů. Ze své zkušeností vím, že letět s horečkou je téměř nemožné. Naštěstí se počítá jen šest letů z osmi a tak na tom nebude tak bit jako v předchozí soutěži. Gratulace všem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Medlánky Cup a jeho autorem je Martin Semrád. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *