BGC Training Day

Zdravím létavci. Po delší době je tady další plachtařská soutěž, Beskydy Cup. Krom asi dvou Batohů jsem nic přes prázdniny neletěl, tak jsem využil možnosti zalétnout si trénink. Bude se létat s patnácti metrovou třídou a to si už ani nepamatuji, kdy jsem ji naposled letěl. Trénink jsem pojal opravdu jako trénink. Chtěl jsem potrénovat točení a přeskoky. Tentokrát nebude moc co popisovat, takže bude report velice krátký.

Nechtěl jsem při letu chodit níže než 1300 metrů. Tak jsem točil častěji. No častěji, jak koukám na porovnání s ostatními tak tam není rozdíl. Jak se během letu ukázalo, tak můj největší problém je právě točení.

Odstartoval jsem trochu později a ne zrovna ideální rychlostí. Není to závod, takže mi to nevadilo. Volil jsem jižní stranu sektoru. Chtěl jsem využít kopců, kde by mohlo být silnější stoupání. Ovšem od začátku jsem nebyl spokojen. Je pravda, že jsem měl stoupání okolo dvou metrů, ale stále jsem musel korigovat. První leg jsem se s érem seznamoval. Zkoušel jsem vztlaky a rychlost při točení.

Po otočce jsem si musel dát pozor hlavně na zakázaný sektor. Jako napotvoru jediný berný mrak byl na hraně tohoto sektoru. Přiblížil jsem si pohled, abych ho nešmrncnul. Vpravo naskočila chmura. Nebylo co řešit, zamířil jsem to k ní. V éteru se hlásili hodnoty stoupání přes dva metry a já byl rád, když jsem utočil 1,7 m/s. Neměl jsem snad ani jediné stoupání silnější, dokonce ani pod Kuennem. Byl jsem níž, tak jsem se ho nestihl chytit. Ještě jsem na něho pod pár stoupáky narazil, ale to bylo všechno. Před Jeseníky jsem se musel uhnout více na západ, pod mrak na úpatí. Neměl jsem výšku na přelet hřebene a vhodný mrak ve směru nebyl žádný. To mě hodně zdrželo, navíc to nebylo zrovna zázračné stoupání.

Konečně jsem otočil Praděd a valil zase dolů. Přeskokové rychlosti jsem volil rychlejší než z počátku. Přemýšlel jsem o protažení přeskoků, jelikož se mi zdálo, že točením ztrácím. To jsem viděl i na průměrce, která mi padla ze 110 pod stovku. No bylo to taky tím odklonem od trati. Nakonec jsem se rozhodl, že budu trénovat točení. Tedy spíš navazování do stoupání. Stoupání byla stále pod hranicí dvou metrů. Buď točím špatně nebo mám prostě na stoupáky smůlu. A musím přiznat, že mi to tedy moc nešlo. Průměrka se ovšem začala zlepšovat. Dostával jsem se postupně až na 103 km/h. Viděl jsem, že na tyhle podmínky je to málo a počítal jsem s velkou ztrátou. Ještě před předposledním otočným bodem jsem měl dokluz na MC 1,7. Rezerva nebyla velká, jen asi 60 metrů, tak točit na rychlejší dokluz nemělo smysl.

Dokluz byl bezpečný a v pohodě. Výsledek už tolik ne.

Pravdou je, že jsem nezávodil, spíš jsem se sžíval s Ventusem. Jeden trénink určitě nebyl dostačující. Bude to zřejmě vypadat tak jako v předchozí soutěži, že se budu s propadliště stěhovat postupně nahoru. Dá-li Termostka ovšem.

PS: Ještě se musím k něčemu přiznat. Kroutím nad tím hlavou ještě teď. Před startem jsem zabloudil. Normálně jsem se nezorientovat a letěl jsem na závětrnou stranu kopce. Čučel jsem na mapu, protože jsem byl úplně zmatený. Nepadalo to tam sice, ale stoupání tam taky nebylo. Tohle se mi snad ještě nikdy nestalo. Asi nějaký erekce na slunci. 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *