BGC Day 5


Tento týden, díky soukromému programu, nemohu letět v letový den a tak jsem si objednal server ve čtvrtek. O pár hodin dříve odstartovali i Jirka Adam (ADX) a Honza Michálek (Y77). Díky Erikovi mám jejich IGC, takže mohu porovnávat v tomto reportu. No co, nemohl bych spát, kdybych nevěděl jak na tom jsem. 😀

Takže na serveru jsem byl sám, takže ustřeďování stoupáků bude jen čistě na mně. Taky se nebudu muset při točení na nikoho ohlížet. Tak to jsou plusy a mínusy. Tentokrát byla trať namixována následovně. Let po rovině se silnými stoupáními. Ovšem základny od 1500 do 1900 v kopcích. Největší problém to dělalo při samotném startu, jelikož startovní výška byla 1700 metrů.

Také jsem musel startovat na třikrát, vždy mi to rychlostně a ni výškově nevycházelo. při posledním pokusu jsem našel mrak s vyšší základnou kousek před startovní čarou. Rychlost sice nebyla na maxu, ale srovnal jsem se tím. V úmyslu jsem měl první přeskok protáhnout. Nebral jsem tudíž první mrak. No v těchto podmínkách a nízkých základnách to nemělo smysl. Jen jsem si tak houpal pod mraky. Trasu ADX a Y77 vidíte na obrázku, ale pro informaci. Startovali oba jižně pod trasou a já mírně nad trasou. Tak pojďme dál. Měl jsem vyhlédnutá mrak s vysokou základnou nad kopečky. Jenže jsem ho nějak netrefil, tak jsem pokračoval k dalšímu…taky nic. To už začínalo být zajímavé. Až nad Meziříčím jsem našel stoupání ve výšce 970 metrů. Dávalo to 2,5 do 1700 metrů. Nutno podotknout, že ADX i Y77 neměli nijak zázračná stoupání. Jerry se musel dokonce přesunout na severněji a to docela zásadně. Jirka pokračoval dál jižní cestou po kopcích, ale ani in tam neměl nic silného. O čemž jsem se přesvědčil záhy já. Zjistil jsem, že v těch kopcích se hrozně těžko nachází stoupák. Opět jsem ho minul a tak jsem zamířil o kousek jižně k dalšímu. Sice jsem stoupání našel, jen jsem ho nemohl pořádně ustředit. O ty kopce to bylo dost rozbité. Výsledkem bylo 1,9 integrovaných. Další přeskok a další stoupání. To už bylo znatelně silnější něco málo přes 2,6 m/s. Jerry tam měl jednou 3 metry. Mířil jsem k otočáku. Jerry dotáčel ještě před otočným bodem v dva a půl metru. Tím pádem jsem imaginárně otáčel jako první. ADX tam v jednom místě hledal stoupání, tak se zdržel, ale i tak měl na nás ztrátu.

Po otočení jsem letěl pod shluk mraků. Bohužel ve směru bal už jen jeden mrak dál. Doufal jsem, že stoupání trefím. Trefil, a co víc nejsilnější stoupání dne 3,5 m/s. Bohužel základna jen v 1670 metrech. Další stoupání už bylo slabé. Dva metry jsem musel brát taky. Ještě že tak. Protože další přeskok se hodně protáhl. Ocitl jsem se opět v tisíci metrech. Našel jsem 2,4 a vyšplhal se do 1830 metrů. Jerry už byl ovšem u druhého otočáku, jen o něco níž. Otáčel bych tedy těsně za Y77, ale o malinko výše.

Po otočení jsem měl dilema. Letěl jsem vlevo od trasy, pod shluk mraků. Teď který vzít. V předu vypadal nevábně, za ním byl novější. Otočil jsem ten první. bylo tam 2,3. Udělal jsem dvě otočky a rozhodl se pro druhý. to byla chyba. Ten mi nedal skoro nic. Takže jen jedna otočka a letím dál. Y77 jsem nechal sice za sebou, ale on měl dostoupáno. Tak jsem opět skončil v 1000 metrech a hledal stoupání. To se našlo. To se našlo a pěkné. Tři metry mě vynesly až do výšky 1950 metrů. Stále jsem se tak nějak držel před Jerrym. Jirka měl ztrátu. Před otočením jsem měl stoupání jen 1,7. Problémem bylo opět nemožnost ustředit. Ať jsem dělal co dělal, prostě to nešlo utočit ideálně. Jerry protáhl přeskok a dostal se přede mě.

Po otočení šel až do 1000 a dostoupával ve 2,3. Já jsem padl do 11 stovek. Jedno stoupání minul a ve druhém točil v 2,5, ale byly nutné korekce. Jerry by mě tak míjel ve stejné výšce. V tuhle chvíli jsme na tom byli stejně. V tisícovce ovšem Jerry nenašel stoupání a dostal se do problémů. Já dostoupal v 2,5 metru do 1900. Ale stále mi chybělo 600 metrů na dokluz. Stačil by tedy jeden stoupák a pomalejší dokluz. Jerry stále padal níž a níž. Jeho záchrana se konala v 500 metrech. Štěstí při něm stálo, protože v tak malé výšce našel třímetr. Já letěl vstříc dokluzovému mraku. Jenže jsem narazil na stoupání v čistém. Byl jsem netrpělivý a tak jsem to otočil. Jenže to bylo trápení. Nemohl jsem najít střed. Mlátilo to se mnou sem a tam. Integrovaných jsem měl 1,6 a tak jsem vypadl a letěl k tomu původnímu. 2,1 taky nebyl žádný zázrak a navíc mi ještě chybělo 100 metrů. To se povedlo zlikvidovat ještě před otočením, dokonce jsem se dostal na +80 jen houpnutim pod třemi mraky. Jerry se na téměř stejném místě dostal do necelých 19 stovek a dokluz měl. Na posledním otočáku byl Jerry přede mnou o minutu a čtvrt.

Dokluz už byl v pohodě. Jerry tak udržel minutu a čtvrt přede mnou. Jirka Adam skončil za námi o deset, respektive devět minut.
Dokluz
Než jsem dostal igc k dispozici, tak jsem očekával velkou ztrátu. Měl jsem průměr 130,9 km/h. Jerry také neletěl optimálně. Můj odhad je průměrka 136 -140 km/h pro vítěze. Což jistě je možné. Také očekávám hodně polí. Pokud to stihnu, rozuzlení doplním později. Takže doplňuji. Spletl jsem se v obou věcech. Vítězná průměrka je „jen“ 134,2 km/h. Pole podle všeho žádné. První věc je potěšitelná pro mě. Po sestupování po schodech výsledkových listin mě tentokrát výtah vyvezl až na 6. místo. Dokonce jsem za Jerrym druhým pilotem našich krajin. Tímto gratuluji všem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *