BGC Day 6


Beskydy se nám přehouply do závěrečné části a tak si zaletíme den šestý. Opět jsem, díky juchacímu víkendovému programu, musel odletět trať dříve. Tentokrát ve středu v podvečer. Briefing se trochu pozdržel, ale vypadalo to na solidní task přes menší kopečky, západní cíp Vysokých Tater a zase přes menší kopečky domů. Pohodička.

Před vzletem mě povolila židle a já si málem ustlal. Ani jsem si nevšiml, že mi vypadl konektor z joye. Takže jsem start dvakrát neřídíl, než mi to došlo. Žádný stres, pohoda a čas. Tak do třetice všeho dobrého. Stoupáčky ucházející a tak jsem se přesunul na jižní konec startovního sektoru, jelikož jsem chtěl využít nasluněných strání. Poletím tedy jižně od trati.

Startuji! Povedlo se! Letím k pěknému mraku na kopci. Super dvě otočky a jsem o kousek níž. Tak letím dál, ale kam!? No tak tedy severně. Jo, to by šlo. Dávalo to ke dvoum metrům a dostup do 2000 metrů. Pokračuji dál a s vypětím všech sil a máchání kniplem vytočím 1,4 do 2100 metrů. Další přelet se ovšem protáhne víc než bych chtěl. Už jsem na linii trasy. Rozmýšlím si let k novějšímu, ale trochu bokem umístěnému mraku. Mířím k mraku na úpatí….á nemířím, začíná se rozpadat. No tak dál. Bezva, další jsem netrefil. Naštěstí mám ještě výšku na přeskočení hřebene. Zkusím ten mrak na kopci, stejně v dosahu nic jiného není. Trafa, ubojoval jsem tam něco přes dvojku a mám zase 2000 metrů. Teď si dám otočku.

Po otočení letím na jih. Co se trochu nepotrápit v 1,4 a neustálém dorovnávání. Trochu jsem si dostoupal a letím k bezva mraku. Opět jsem ho bezvadně netrefil. To už tak trochu teču. 😀 Opakování matka moudrosti, tak netrefuji ani následující mrak. Třepotám se blahem. Šišky už pomalu rozeznávám. Po tuhém boji a šikovných manévrech stoupáku se konečně usazuji v 1,6 m/s. Skoro to vydržím do 2100 metrů a už se těším na Tatry. Bezva nápad, poletím nejdříve ke chmuře místo na západní výběžek Tater. Nakreslil jsem si tam pěknou kytičku v metru. To je dneska sranda. No tak dobře, letím na Tatry. Na prvním kopci rozpad, proto jsem letěl předtím ke chmuře. Letím tedy dál. Stoupák, 4 kruhy v 1,4. To to dneska dává. Protahuji se dál. Po boji s větrnými proudy ze sebe vymačkávám 2,1, ale nervy jsem měl jen na vystoupání do necelých dvou tisíc. Valím otočit.

Po otočce se zapřísahám, že do Tater už nevkročím. Letím k novějšímu mraku skoro na linii třetího legu. Já už fakt nevím! 0,4 je taky bezva. Hurá na Tatry! Naštěstí jen na západní cíp. Ruka mě už bolí od samého kvedlování a huba od nadávání. 😀 Hned další mrak mi dává zase jen 1,4. Taktéž ten další, musel jsem ho udolat, pořád někam uhýbal. Asi tančil sambu. Půl čtrvrté, to je hodin a mě chybí ještě 1000 metrů na dokluz. Další stoupání mám přece jen lepší a klidnější. 500 metrů, už aby to bylo. Bim bam a zase mizérie v 1,2 a dostoupáno jen 150 metrů. Ajajaj…tak se mi to nějak rozpadá. Právě míjím rozpad a koukám, že v něm je nový mrak. Pozdě, tam už letím. Pokračuji ve směru k mraku nad kopečkem. Otočka a nic, tak letím k dalšímu. To už je trapný. Lovení v 1,2…huuuuuu. Termoska se mnou už měl slitování a poslal mi chmuru. Trochu s hrůzou čekám, co tam najdu. Bojím se něčeho hnědého a smradlavého. Termoska tam uklohnil 1,7 a tak jsem si konečně dotočíl dokluz.

Jsem doma s brutální průměrkou 109,6 km/h. Super pohodový let jsem si nadmíru užil a s výsledkem jsem naprosto spokojen. Apríl…!!!!! Celý let to vypadalo asi takhle…no ty píííííp, to není možný píííííííp, pííííííp no do pííííííp. Kde ta píííííííííp je?…..píííííííííp konečnečně doma píííííííp. 😀 Musím říct, že takhle strašný let jsem snad ještě nezažil. Netrefil jsem jedinou termiku, všechny jsem musel lovit. Tak doufám, že jste si to užili jako já. 😀 Tak jste se aspoň na můj účet dobře pobavili. Nakonec, co je doma to se počítá a já domů doletěl. Takže pá pá příště.

1 komentář u „BGC Day 6

  1. 🙂 Teď jsi mi Martine fakt pobavil. Doposud nejlepší taskreport. Také jsem se trápil, ale tolik co ty určitě ne. Ahoj příští sobotu ve vzduchu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *