ZoborGlide Day 4

zobor_d4Na čtvrtý den jsem se moc nepřipravil. Měl jsem práci s webem a tak jsem se do toho zabral až jsem najednou koukal, že je čtvrt na osm. Všechno jsem musel poukládat, vytáhnout a připojit joystick. Na briefing jsem se dostal až po půl osmé. Nasypal jsem data do externího PDA a do Condora jsem šel až někdy v 8:10. Při snaze odstartovat mi nějak blbě reagovalo řízení, že jsem se utrhl na dráze. Dal jsem restart a zkontroloval pohyby kniplu. Nějak se mi to nezdálo. Vyskočil jsem a přenastavil jsem výchylky na řízení. Druhý pokus už byl dobrý dostal jsem se do vzduchu. Při odpojení přede mnou točili v čistém, ale já letěl dál nad Zoborský kopec. Pod tím mrakem jsem se neuvěřitelně plácal. O kousek vedle se udělala chmurka, tak jsem ji letěl vyzkoušet. Ze začátku jsem se nemohl chytit, nakonec jsem to ustředil. Jenže ten mrak byl dost daleko před páskou. Měl základnu ve výšce 1820 metrů a mrak kousek před páskou byl níž a navíc dodělával. Bohužel jsem nevyhledal výhodnější mrak, což byla chyba. Je stále ještě vidět, že jsem se nenaučil znovu závodit. Kdysi jsem vyhledával nejoptimálnější řešení, teď jen letím. Trénink prostě chybí a letět jednou za týden je málo. Odstartoval jsem z výšky 1712 metrů, katastrofálně málo. Martin Dvořák startoval z výšky 1797 a Erik dokonce 1859 metrů. To je strašný rozdíl a také velká ztráta hned na začátku. Dobíral jsem už po necelých 16 kilometrech. Zatím co oni až po 24(Erik) respektive 27 km (Martin), který měl dobrou stopu s řadou mraků. První stoupák byl tak totožný s oběma. Druhý mrak k dostoupání už byl oříšek. Přede mnou nic. Musel jsem se rozhodnout, jestli půjdu doleva nebo doprava. Obě čerstvé chmurky, které naskočily téměř současně. Ta nalevo byla blíž a tak jsem se k ní vydal. No a netrefil jsem ji. Měl jsem jedenáct stovek. Hledáním bych ztratil čas a tak jsem zamířil k té vpravo. Opravdu trapné točení v 1,6 a tak jsem vyfasoval další ztrátu. Dotočil jsem jen do 1400 a letěl nad kopce, kde by mohlo být stoupání lepší. Lepší bylo, ale 2,6 není žádná sláva. Poté jsem to protáhl pod mraky. Nezdála se mi situace směrem k otočáku a tak jsem se rozhodl ještě dotočit nad kopci. Nejdříve jsem mířil napravo stejně jako TB, ale nakonec jsem se rozhodl letět vlevo. Zdál se mi lépe umístěný. Stoupání 2,2 bylo zklamání. Tak teď na otočák. Po otočení jsem byl jen mírně za Martinem(CCC) a Erikem(EP), ale o 150 a 250 metrů níž. Opět jsem netrefil stoupání. Mrak přede mnou byl hodně blízko zakázané zóny, tak jsem ho vyhodnotil jako rizikový. Letěl jsem za TB k novému mraku vpravo od trasy. Dolétl jsem tam v 1000 metrech a dlouho jsem ho nemohl pořádně ustředit. TB utekl. Dostal jsem z něj jen 2,2. Popolétl jsem dál a koukám, že tam točí asi tři éra. Tak se tam podíváme. 2,7 a dostup 2000 metrů, což bylo pěkné. Protáhl jsem se udolím nad Martinem(městem :)) a letěl na kopec. Z počátku jsem ho špatně nalétl, ale pak bylo vário zaraženo. Bohužel díky špatnému ustředěni jsem z toho vymáčknul „jen“ 3,7 m/s. V půlce svahu jsem dotočil ještě jednou a to byla asi chyba, měl jsem počkat až na konec svahu a tam teprve dotočit. Dva tam právě začali točit, ale pro mě by to bylo ztrátové a tak jsem letěl otočit. Ztráta na EP a CCC se o něco zvětšila, ale ještě to stále byl můj standard. Letěl jsem na okraj kopců a tam jsem ve 3,3m/s vystoupal do výšky 2000 metrů. Mohlo to být lepší stoupání nebýt špatného ustřeďování. A tady to začalo. Dotáčel jsem moc brzo a navíc jsem trefil mizerné stoupání. Druhá chyba, nepoučen jsem si opět otočil i když jsem měl vyhlédnutý mrak dál. Třetí chyba, nechal jsem se strhnout MIO a otočil mrak před novějším. Samozřejmě ten co jsem měl od začátku vybraný mi dal nejsilnější stoupání dne, určitě přes 4 metry. Zbytečná točení a CCC a EP mi utekli o dalších 15 km. Od té doby se mi nepodařilo najít pořádné stoupání. Jen tak kolem 2,2 ve třech za sebou jdoucích stoupáních a načítala se mi další ztráta. Helmut už byl doma a to startoval až za mnou a já teprve měl dokluz. Domů už to byla jen rutina. Pokud mám zhodnotit svůj let, tak musím být hodně kritický. Špatná taktika, špatné ustřeďování, špatné načasování. Teď, když si to tak uvědomuji, tak jsem snad ani ten let nevnímal. Nevím proč, ale asi jsem se nesoustředil. Možná to bylo tím, že jsem před letem zatěžoval hlavu něčím jiným. Příště si musím dát víc času na přípravu a soustředění. Každopádně to chce víc tréninku, ale není čas. Tak mi nezbývá než létat pro radost. 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice ZoborGlide a jeho autorem je Martin Semrád. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *