Liptovský Bača Day 2

Briefing druhého dne nevěstil nic dobrého. Letěl jsem již ve čtvrtek s ADX, JHO a TB. Velice dobrá společnost. Zpět k briefingu. Přelet Vysokých Tater ze závětří vzbuzuje velký respekt. Samozřejmě jsem už takto letěl mnohokrát, ale vždy je to loterie. Navíc základny jsou hlášeny dost nízko. Dnes to tedy bude přes hory, protože následná trať vede přes Nízké Tatry a  Velkou Fatru. Nějakou trasu jsem nastudoval a našel jsem i místo pro nouzový přelet Vysokých Tater. Tam to bylo jasné, buď to vyjde nebo ne.

Po vzletu to bylo docela pěkné, stoupání slušné, jen se mi první mrak rozpadl a musel jsem severozápadně. To mi moc nevadilo, protože jsem chtěl startovat ze severního konce startovního sektoru. Jenže i ten se mi rozpadl předčasně a tak jsem musel hlouběji do sektoru. Byl tam mrak s docela vysokou základnou. Vyčkal jsem až všichni odstartují a šel jsem na to. Ach ty moje starty! Opět jsem se nevešel do sektoru a musel jsem start opakovat. Jenže ten mrak už byl v rozpadu a tak jsem musel mnohem jižněji, což mi kazilo plány. První start jsem měl šest minut za ostatními, ale docela dlouho mi trvalo, než jsem dotočil na druhý start.

Start jsem rozjel podél startovní čáry směrem k severu. Hlídal jsem rychlost a špatně si ohlídal směr a tak jsem musel udělat pěknou myšku. Start tedy nic moc, ale….v tuhle chvíli jsem se trefil do pěkné trasy. Hned za čárou jsem nalétl stoupání, pak hned další a už jsem byl nad kopci. Docela to neslo. Co to nevidím…TB se vrací na restart. Že by mizerné podmínky vpředu? Protahoval jsem se pod mraky a využíval i svahu. Nalétl jsem slušné stoupání a začal točit. Výsledné 2,3 m/s mohly být mnohem lepší, kdybych to v něm udržel po celou dobu. V tuto chvíli jsem se musel rozhodnout. Na trase byl mrak, ale byl jediný, jenže na okraji Tater se to rozpadalo. Původně jsem chtěl natočit na okraji Tater. Rozhodl jsem se. Půjdu přímo po trase! Ten mrak se sice rozpadal, ale o kousek dál se udělala chmura. Stoupání okolo dvou metrů bylo docela slušné. Další přeskok a tentokrát to bylo o čtyři desetiny slabší, ale nic poblíž nebylo. Byl jsem jen kousek od prvního otočného bodu.

Po otočení jsem letěl k mraku, který se mi líbil, ale začal se záhy rozpadat. Tak jsem změnil směr a vydal se přímo k jihu. Tentokrát jsem našel dvoumetr. jen jsem byl přímo na trase. chtěl jsem původně mířit západně od Zakopaného. Jenže tam nebyl jediný mrak, zatím co po trase bylo mraků hodně. Tak jsem to riskl a pokračoval po trase. Letěl jsem pomaleji. Soupák 2,1 se základnou ve dvou tisících by určitě na přelet nestačil. Byl tam ještě jeden mrak. Další dvoumetr mě tentokrát vynesl do 2180 metrů a to už by mělo stačit s rezervou, ale i přesto jsem letěl opatrně a šetřil výšku. Závětří nebylo tak hrozné a ten přelet hřebenu byl nakonec pohodový. Další plány mi trochu kazil rozpad mraků na Tatrách a tak jsem pokračoval dál. V rovině jsem si dotočil, ale na další otočný bod to ještě nestačilo. Mrak přede mnou se rozpadal a tak jsem to riskl ke svahu, po kterém jsem už jednou letěl a nesl. Sice bych ho v pohodě přeletěl, ale stejně jsem neměl výšku na další otočák. Byl tam mrak a překvapivě mě vzal docela brzo, čekal jsem ho dál..Dostoupal jsem a otočil.

Teď ještě dobrat před vletem do Nízkých Tater. To se následně povedlo v pěkném stoupání 2,5. Na Nízkých jsem si dotočil nad 2200 metrů a vydal se k dalšímu otočnému bodu. Šetřil jsem výškou Vycházelo mi to tak tak přes Fatru. Ve směru nebyl jediný mrak. Až po přeletu hřebenu jsem začal točit, bylo to zklamání a opět narušený plán. Nemohl jsem dotočit ještě před vletem do roviny. Pokračoval jsem dál trochu ze směru. Tentokrát to dávalo přes dva metry. Na dokluz mi chybělo ještě asi 400 metrů na MC 1,7. Něco se mi mihlo vpravo a už vidím JHO, jak míří souběžně se mnou na otočný bod. Měl jsem zapnutou tabulku a očekával jsem, že už někdo musí být každou chvíli doma. Stále nikdo, no vlastně přicházel v úvahu jen ADX, protože TB startoval asi dlouho po mě a JHO vidím níž a ten startoval dlouho přede mnou.

Tak zpět….po otočce jsem se rozhodl dotočit pod mrakem za otočným bodem. JHO pokračoval po trase. Necelých 1,8 nebylo, co jsem očekával, ale stačilo to na dokluz. Ještě jsem to protáhl po mraky a opět potkal JHO níže. Blížil jsem se k poslednímu otočnému bodu. Mezitím ADX opravdu proťal cílovou pásku. Odstup naznačoval, že bych měl být rychlejší. To už jsem tlačil a zvolil jsem přímější let mezi svahy, abych neztrácel čas oblétáním kopce. pak už jsem tlačil na maximálce až do cíle. TB byl nakonec také pomalejší.

K hodnocení. Je to ještě hodně brzo. Píši tento report v sobotu dopoledne, tedy ještě předtím, než to odletí ostatní. Jaký mám pocit? Docela dobrý. Sice se to rozhodně dalo letět rychleji. Někdy jsem byl až moc konzervativní. Spokojenost je ovšem s pohodovým a bezproblémovým letem. Tak uvidíme jak to dopadne.

Edit: Nakonec je z toho nádherné 4. místo! Fantazie!

Příspěvek byl publikován v rubrice Liptovský Bača a jeho autorem je Martin Semrád. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Liptovský Bača Day 2

  1. CG Martine. Mě se letělo dost dobře až do Nízkých Tater. Předpokládal jsem nějaký lepší zdvih kolem Chopku, bohužel žádný mrak. Tak jsem doletěl na konec Nízkých Tater v úrovni svahů. Jediné dva starší kumuly nad Donovaly. Potom se udělala nová chmura jižně od kurzu, tak jsem letěl k ní. Nalétl jsem velice silný „šprajc“, otočil, a už jen klesání kolem 4m/s. Po dvou pokusných otočkách a ztrátě asi 200m jsem se vydal na nafukovaný hřeben Fatry. Mraky které tam byly byly bohužel už za svahem, který dával lepší nulu. V této pasti jsem točil osmičky téměř 10 minut, než jsem mohl na optimálce přeletět hlavní hřeben. Za ním další kumuly již braly v pohodě. No, pokaždé se nezadaří. Mohl jsem být na úrovni Jerryho. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *