Alpen Pokal Day 4

AlpenDay4Dostáváme se na polovinu průběhu Alpen Pokalu. Dnes je totiž na pořadu čtvrtý den. Tentokrát příprava zabrala mnohem více času. Možnost volby trati byla opravdu rozmanitá. Mapku jsem si nevytisknl, ale vtiskl jsem si ji do paměti. Procházel jsem jí několikrát, zvažoval možnosti. Když jsem domnělou nejlepší možnost našel, tak jsem se soustředil na výšky sedel a možné záseky. V přípravě jsem udělal dvě chyby a to se později promítlo do výsledku.
Jdeme tedy na start. Měl jsem taktický záměr. Udržet se Erika. Zavěsil jsem se za něho před startem. Zvratem se vrhl do pásky a já ho následoval. Jenže jak jsem palec přemísťoval na brzdy, tak jsem zachytil o páčku pohledu na joyi. Okamžitě přitáhl a to byla chyba, než jsem srovnal pohled bylo pozdě. Zlomek vteřiny a byl jsem bez křídla. Z hrůzou jsem sledoval, jestli neprotnu startovní čáru, to by znamenalo konec. Naštěstí se tak nestalo. Musel jsem na následující server, ale to znamenalo, že poletím sám, bez kontaktu a porovnání. Tentokrát se start vydařil a já se mohl vydat na trať. Vše šlo podle plánu. Navázal jsem na svahy a po nich jsem letěl jižně až k jezeru. Tam se mi podařilo získat dostatek výšky na přelet prvního sedla. Povedlo se. Zatím jde vše podle plánu. Teď je důležité nabrat dostatečnou výšku pro přelet a otočení prvního otočného bodu, který byl hodně vysoko. Zde jsem udělal drobnou chybu,která mě následně stála čas. Ideálnější možnost jsem sice zvažoval. To bylo letět pod otočný bod jižněji než jsem měl v plánu. Rozhodl jsem se dodržet plán, jelikož se mi zdála výška dostatečná. Přilétl jsem k otočnému bodu od západu. Docela to tam zvedalo a vypadalo to dobře. Přiblížil jsem pohled interního PDA a blížil se k sektoru. Ač jsem se snažil sebevíc tak jsem se o pár metrů nevešel. Kdybych se přitiskl více ke skále možná by to vyšlo. Zálétl jsem tedy na návětrnou stranu a tam nastoupal dostatečnou výšku a prolétl okolo vysílače.
Po otočení jsem se opět držel plánu, kde mě čekalo několik úskalí. První sedlo padlo bez problémů, díky výšce, kterou jsem nabral na otočném bodu. V druhém sedle nad jezerem jsem už takovou výšku neměl, ale bylo to stále podle plánu. Navázal jsem na svah, kde jsem potřeboval získat výšku pro přeskočení do hlavního údolí. Výborně neslo několik míst a já měl dokonce ještě více výšky než jsem plánoval, jen průměrky ubylo, jelikož jsem letěl opatrněji. Přeskok do hlavního údolí byl také bez problému. Na konci hřebene jsem musel řešit dilema. Jít severněji na nižší hřeben a nebo jít na startovní hřeben? Jednoznačně jsem se rozhodl pro startovní hřeben, dá se tam nabrat dostatečná výška. Přilétl jsem na něj ve výšce 1550 metrů a odlétal z něho ve 2100 metrech bez točení. Jen jsem letěl pomaleji. Následoval přelet na svah před druhým otočným bodem. Tady jsem udělal chybu, která vznikla už v přípravě. Naprosto jsem ignoroval možnost vrátit se po otočení na tento svah a letět jižně po svazích. To udělal Erik (EP). Ještě navíc jsem se chtěl urychlit a střihl jsem si to přímo k otočáku místo abych letěl co nejdéle po svahu. V závětří jsem samozřejmě ztratil víc výšky a tím jsem si zavřel cestu na tento svah zpět. Hodně jsem toho litoval za pár minut. Stále jsem čekal nějaké silnější stoupání. Marně! Výška se vytrácela. Měl jsem už něco kolem 1200 metrů a pomalu jsem přestal přemýšlet o dobrém výsledku. Teď jsem se musel soustředit na boj o návrat do tasku. Na jednom svahu se mi přece jen podařilo trochu zvednout, ale stálo mě to opět čas. Teď už jen přeletět na další svahy a je to v suchu. Jenže tady jsem udělal v přípravě další chybu. Příliš jsem se soustředil na nejpřímější cestu, že jsem ignoroval jižní možnost. Samozřejmě byla mnohem ideálnější než ta moje. Díky špatnému rozhodnutí jsem vletěl do pasti. Sedlo bylo výš než jsem si myslel a svah moc nezvedal. Na první pokus se mi ho nepodařilo přeskočit. Musel jsem se vrátit do místa, kde bylo stoupání největší a dobrat. I tento pokus nevypadal dobře. Pustit se do sedla byl hazard, protože tam byly stromy. Neopadalo to a tak jsem to riskl. Půlky jsem měl stažené, že bych stříhal desítku kulatinu. Dával jsem pozor na rychlost a doslova se modlil. Zvedej, zvedej! Byla tam nulka a tak jsem se došoural až na návětrnou stranu a v „klidu“ pokračoval dál. Jen mě to stálo hodně času. Tady mě to překvapilo. Nevypadalo to tak jak jsem čekal. Všude stromy a svahy moc nenesly. Tak nějak jsem se doplácal na svah u třetího otočáku. Tam byl zved dostatečně silný a tak jsem si raději dostoupal.
Po otočení jsem se vrátil stejnou trasou a opět jsem ignoroval možnost letět jižně. Letěl jsem sice přímější cestou, ale na dokluz ještě dost chybělo a musel jsem po svazích letět pomaleji. Tím mě těsně předstihl Martin Dvořák (CCC). Po přeletu na startovní svah jsem už mohl tlačit skoro na maximálce.
Opravdu mě mrzí chyby při přípravě. Absolutně jsem ignoroval, sice delší, ale výhodnější jižní možnost a připravil se tak o 7 km/h. Osmé místo a průměrka 142,3 bylo mým maximem co jsem mohl, přes chyby, kterých jsem se dopustil. Určitě to ovlivnilo lepší výsledek. Příště si asi mapku vytisknu i když mám externí PDA, tak mapa na ní není ideální.

Příspěvek byl publikován v rubrice AlpenPokal a jeho autorem je Martin Semrád. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *