Na čtvrtý den byla trasa vytvořena na západ a jih od Medlánek. Dobrá změna, sever mi nějak nesvědčil. Samozřejmě to má dvě mouchy. Na trase byly dva zakázané sektory, tak bylo třeba si na ně dát pozor. Hlavně na třetím legu. Tam vedla trasa mezi oběma sektory. Příprava a nahození dat do XCSoar proběhla docela rychle (už mi to jde rychleji). Tak jsem měl více času po vzletu uklidnit hlavu a soustředit se na let a sledování podmínek na prvních kilometrech.

Start se povedl, jen mám ještě rezervy na startovní rychlosti. Tam ještě ztrácím, ale to časem přijde. Vybral jsem pro start místo kde byly po trase mraky a mohl jsem si trochu houpnout. Záměr se zdařil a já zamířil k prvnímu mraku na dostoupání. Jak je mým zvykem, tak hned první stoupání se moc nevyvedlo. Bylo slabší než jsem očekával a navíc jsem ho nalétl moc vlevo. S otočením doleva jsem musel na druhý okruh hodně korigovat. Jak jsem se již zmínil, tak 1,7 m/s bylo pod očekávání. Po dosažení základny jsem pokračoval dál. U druhého stoupání jsem se zase dlouho rozmýšlel jestli ho vezmu. Zhodnotil jsem situaci a rozhodl, že raději ano. Přelétl jsem ho a opět korigoval. Průměr byl tak ještě o desetinu horší než předchozí. Třetí stoupání jsem netrefil vůbec. Opět jsem musel dorovnávat, ale odměnou mně byl první dvoumetr (2,15 m/s). Dokonce s dostupem téměř 2300 metrů. Pár minut jsem pokračoval ve směru k prvnímu otočnému bodu. Situace se mi moc nelíbila. Jen staré mraky a rozpady. Rozhodl jsem se přesunout jižněji k čerstvému mraku. Nechtěl jsem riskovat a chodit moc nízko. Myslím, že se vyplatilo. Totožná síla stoupání jako v předchozím. Zamířil jsem na otočku a už se rozhlížel po dalším. Situace za otočným bodem nebyla zrovna nejlepší. A tak jsem už dopředu zvažoval kam poletím po otočení.

Otočil jsem. Situace byla mnohem horší než jsem čekal. Mraky daleko na západ. Po trase jen dva staré mraky které se začaly rozpadat. Jinak po trase čisto a prázdno. Jediná možnost byla letět k rozlehlému mraku východně nad trasou. Mrak byl tak roztažený, že jsem nedokázal odhadnout, kde stoupání bude. Podivné, ani to neťuklo. Až po pořádném pohledu vzhůru jsem zjistil, že se patrně jedná o dva mraky, co se překrývají. Musel jsem stoupání najít. Stálo to čas, ale jiná možnost nebyla. Ustředění tentokrát na jedničku. Stoupání mi dalo 2,5 m/s, což bylo nejsilnější v dosavadním průběhu. Při točení jsem zjistil jak se dělá chmura ve směru trasy. Tentokrát by se tam udělala potvora. Tohle stoupání bylo výborné, tak mi to nevadilo. Dostoupal jsem základnu a vydal se na jih, abych nedráždil zakázanou zónu. Stejně jsem musel někde, kde bylo stabilnější výskyt mraků. Tady jsem měl na výběr, pro změnu, moc možností. Rozhodl jsem se a začal točit. Další nadprůměrný( pro mě) stoupák (2,4 m/s). Následující přelet jsem trochu zkrátil a raději jsem vzal první stoupání. Další mrak se mi už nezdál. Stoupání 2,2 m/s s dostupem jen něco málo přes dva tisíce. Poslední stoupání před otočným bodem mělo stejnou hodnotu jako předchozí. Celková průměrka však byla mnohem nižší než jsem odhadoval pro tohle průměrné počasí.

Po otočení jsem ve směru viděl shluk mraků s rozpady. Vlevo dál směrem k náměšťské zóně byl vcelku čerstvý mrak, ale nedokázal jsem odhadnout vzdálenost k zóně. Rozhodl jsem se raději zatáhnout za záchrannou brzdu a stočil se vpravo k nejbližšímu mraku. Na dokluz to ovšem stačit nebude. Bude to lepší než se pak umlátit mezi zónami. Vzal jsem tedy ještě další mrak ve výšce, která by mi dávala jistotu dotočení dokluzu. Vcelku to vyšlo. Na DDH jsem měl +60 a tak jsem trochu zpomalil. Opravdu jen nepatrně, abych si vytvořil trochu rezervu. Ještě jsem byl kus od posledního otočného bodu a už jsem měl +180 m. Nastavil jsem MC na stometrovou rezervu a zrychlil. Dotáhl jsem to až do cíle. Konečně! Průměrka je mizerná. Na moje schopnosti jsem chtěl mít průměrku okolo 97 km/h. Současná 92,7 km/h je opravdu málo a očekávám se někde okolo konce třetí desítky.