Na třetí den byla vypsána normální úloha. Erik mě navnadil na XCSoar v mobilu. Kdysi jsem ho také měl nainstalovaný, ale nevyhovoval mi. Sice mám stařičké PDA se SeeYou, ale baterie je kaput a pokud za nějaký čas nenabije, tak mi mizí data. Proto jsem se rozhodl, že XCSoar vyzkouším. Byla to strastiplná cesta. Propojení s Condorem se povedlo. Problém nastal při použití s Condor2Nav. Nedařilo se a nedařilo. Za pomoci Martina Dvořáka a Erika se to tak nějak podařilo, ale ještě je někde chyba. XCSoar si po načtení nenatáhne potřebná data a tak to musím volit ručně. No aspoň tak. XCSoar jsem chtěl poprvé použít pro tento task.

Server jsem měl domluvený na čtvrtek. Briefing jsem měl. Myslel jsem si, že fpl na stažení je tam pro potřebu xcsoaristů. Mýlil jsem se. Tak jsem musel nastavovat až po přihlášení. Což mi napoprvé šlo pomaleji. Proto jsem také vzlétl později. Když jsem byl na vleku, tak končil join time.

Odstartoval jsem po dosažení 1900 metrů. Start mi tentokrát vyšel dobře. Protáhl jsem se mírně vpravo od trasy k vyhlédnutému mraku. Sila stoupání ale byla zklamáním. No klasika, začátky tasků mi prostě dávají zabrat. S ohledem na zakázanou zónu jsem se stočil opět k optimální trase. Jenže na sever od letiště je to s tou termikou nějaké divné. Nic se netvořilo a vše se rozpadalo. Nakonec se udělala chmurka přímo ve směru k prvnímu otočnému bodu. Byla ovšem dál než jsem odhadoval. Doletěl jsem k ní v 1000 metrech. Stoupání bylo naštěstí mnohem silnější a tak jsem dostoupal základnu. Následoval přeskok k prvnímu otočnému bodu a právě se tvořícím mrakem. Ten se ukázal před rozpadajícím se. Ovšem nesplnil očekávání a stal se nejslabším stoupáním dne. Ani jsem nedostoupal základnu a letěl otočit.

Po otočení jsem letěl k vybranému mladému mraku pro dostoupání. Jen jsem trochu neodhadl směr. Dostal jsem se severněji od trasy. No nevadí, severně ta situace vypadá líp. To ano, v tu chvíli. Za pár minut byla situace jiná. Začalo se vše rozpadat a tak jsem z toho moc nevytěžil. Vytočil jsem berné stoupání do 2000 metrů. Pokračoval jsem ve směru a sledoval situaci. Nechtěl jsem chodit už pod 1500 metrů a raději točit častěji, aby se neopakovalo to co minulý task. Proto jsem zamířil ještě severněji k vysokému mraku. Slušné stoupání a dostup do 2300 metrů bylo bezva. Pokračoval jsem zpět k trase. S blížícím se třetím otočným bodem jsem řešil, jestli vzít mrak před otočným bodem. Měl jsem něco přes 1600 metrů. Dál byl ještě další novější mrak, ale odhadoval jsem ho o dost dám za otočným bodem. Vzal jsem tedy ten první a dostoupal opět do 2300 metrů.

Otočil jsem a vybíral optimální trasu. Vlevo, vpravo nebo po trase? Na trase byl jeden starší a jeden mladší mrak. DDH ukazovalo něco málo pod -1000 metrů. Takže to vychází na dva stoupáky. Mířil jsem k onomu mraku a měl jsem čím dál větší podezření. Ano. ten novější mrak byl přímo v zóně, jak ukazoval jeho stín! Musel jsem tedy k tomu staršímu. Stalo se bohužel to, co se stát muselo. Mrak se mi před nosem začal rozpadat. Pokračoval jsem tedy dál a rozhlížel se okolo. Mraky byly vlevo i vpravo. Ovšem dost daleko. Kdybych si vybral tyto trasy hned po otočení, pak by to šlo. Teď je to bezpředmětné. S nadějí jsem hleděl k dalšímu mraku. Než jsem k němu dolétl, tak se začal rozpadat! Tak to už je špatné! Stočil jsem se vlevo. Bylo mi jasné, že k dalšímu mraku už dolétnu hodně nízko a jelikož už se delší dobu tvořil, tak nebylo jisté, jestli mě ještě vezme. Mrak byl dál než jsem odhadoval na něj se nedostanu. Otočil jsem to k nejbližšímu mraku vlevo. Ten byl na svahu. Nevyjde to! A tak jsem to vzdal. Otočil jsem proti větru a sedl na břicho. Ještě než Condor nahlásil landing, tak mi nahlásil crash. No to mi do sbírky ještě chybělo! Ěro bylo celé a tak jsem udělal screen a poslal Erikovým rukám na posouzení.

Budu muset přehodnotit situaci a odložit útok na první desítku. 🙂 Úspěch se rodí pomalu a bez tréninku to nebude možné. Jaké bude další pokračování soutěže nevím. Příští task ještě odletím. Ty následující jsou již ve hvězdách. Osobní důvody mi to nejspíš neumožní. Neházím flašku do žita a věřím, že to nějak dopadne. 🙂 Zdravím Zdenu a zbytek hovících si přede mnou. 😀