Druhý den medláneckého poháru probíhal podobně jako ten první. Prvotní pohled do briefingu a opět vidím dokluz přes kopeček. Tentokrát se ovšem podíváme na sever do Žamberka. Žádné taktiky se vymýšlet nedají, tak si chystám všechna potřebná “hejblátka”, FaceTrack a nahrávám trať do XCSoar. Zapínám TeamSpeak a čekám na start serveru.

Po startu serveru kontroluji sílu a směr větru. Termika je opět silná a turbulentní. Nastavuji éro. Tentokrát nechávám vyvážení na nulu a tankuji vodu. Na nic nečekám a stavím se na grid.

Po vzletu musím daleko na západ, jelikož v okolí letiště je velká modrá díra. Hned první mrak mi dal zabrat. Tedy né, že by mě pěkně zvedal, spíš nešel vůbec ustředit a tak jsem musel k dalšímu. Když jsem si dostoupal, tak jsem si tak poletoval a vyhledával předstartovní mrak. Našel jsem jeden vysoký v severní části sektoru. Jenže ve směru odletu byl ještě jeden nízký a přes něj jsem neviděl. Hledal jsem tedy jinde. Letěl jsem ke středu sektoru a právě tam naskočila chmura. Dotočil jsem si. Zkontroloval jsem, kdo je již na trati. Zjistil jsem, že je většina pryč a tak jsem se protáhl na východ, otočil a tlačil do pásky. Byl tam i ideálně postavený mrak hned za páskou.

Start na rychlosti 280 km/h. Zase rezerva. Horší ovšem bylo, že jsem to stoupání na pásce netrefil. Zvedalo to jen metr. Rozjel jsem to a první stoupání jsem bral po 15 kilometrech. Dávalo to okolo dvou metrů. Dost jsem bojoval s ustřeďováním. Po dotočení jsem se rozhodl přesunout severně. Ve směru trasy byla díra a mraky dost daleko. Sever se mi zdál výhodnější. Vzal jsem hned první mrak, vypadal dost silný. Dával nakonec 2,5 integrovaných. Řekl bych, že to je tak dostačující. Další přeskok jsem natáhl na 27 kilometru. Bylo možné dvakrát houpnout a tak se dal přelet natáhnout. Tady začalo trochu trápení. Nejprve jsem prolétl slušné stoupání v domnění, že je to rozpad. Točil tam Jirka Němeček. Já ovšem zamířil k dalšímu mraku mírně vlevo. Byl před shlukem mraků. Udělal jsem pět kruhů, ale zdálo se mi 2m/s málo a tak jsem letěl pod ty mraky. S Radkem Pilařem jsme měli stejný nápad. Nápad to nebyl dobrý. Dva další pokusy ztroskotaly. Tak jsem zamířil k pravému mraku. Jak jsem začal točit, tak jsem zahlédl Erika. No byl jsem v tu chvíli rád za 1,7. Následoval první otočák.

Po netrefení stoupání, kde byl Erik a ještě někdo jsem zamíříl východně, kde se mi zdál mrak mladší. Tam byl Radek Pilař a vysoko, což naznačovalo, že to bude silnější. A bylo. Sice jsem bojoval s ustředěním, ale i tak to bylo prozatím nejsilnější stoupání. Další přeskok jsem natáhl na 20 km. Další stoupání, před Žďárem, bylo také silnější. Mezi Hlinskem a Poličkou jsem pobral 2,5 a dostup do 1950 metrů. To jsem netušil, jaké trápení bude následovat. Po jednom nezdařeném pokusu o točení jsem byl rád za dvoumetr. Do otočáku jsem nic pořádného nenašel, jen rozpady.

Po otočení jsem musel, k nejbližšímu mraku, hodně na jih. Dával jen 1,6m/s, jinou možnost jsem neměl. Dotočil jsem si aspoň 250 metrů. Víc rozpadající se mrak neumožňoval. Tak jsem musel opět křižovat trasu, tentokrát na východ. Sice tam byl dvoumetr, ale opět brzký rozpad. Musel jsem protočit dva mraky, abych se dostal na přeletovou výšku. Po dalších 13 kilometrech jsem se pokusil dobrat, marně. Po dalších 7,5 kilometrech se to konečně podařilo. 2,4 a dostup 1800 metrů. Drama skončilo. Pásmo rozpadů jsem zdolal. Stejně tak třetí leg.

Po otočení jsem zamířil k novému mraku před řadou mraků. 2,2 bylo dostačující, ale i po dostoupání mi chybělo přes 300 metrů na dokluz. Určitě by to stačilo při ubrání rychlosti, ale zatím jsem to neměl v plánu. Před sebou jsem měl několik možností, jak houpnutí, tak dotočení. Po dvaceti kilometrech jsem se přece jen rozhodl dotočit. No, byla to blbost. Udělal jsem jen tři kruhy a nabral jen 89 metrů. Což je tak jedno houpnutí. Jak se ukázalo následně, tak jsem se tam jen zbytečně zdržel. Docela to nosilo a tak jsem měl najednou rezervu 170 metrů.

Otočil jsem poslední otočný bod a přes kopec do cílové pásky. Ještě před páskou jsem zjistil, že je v cíli KMI, kterého jsem často potkával, jenže byl vždy výš. Byl jsem tudíž docela překvapený, že jsem byl ve výsledku před ním. Ještě větší překvapení bylo, že mě již na tomto serveru nikdo neporazil. Jen Jerry na vedlejším serveru. To znamená druhé místo ve druhém dni a i  posun na druhé místo celkově. Zatím to vypadá zajímavě i když se to může ještě hodně zamotat díky škrtání dvou výsledků. Koneckonců jsou odletěné teprve dva soutěžní dny. Každopádně se daří, to u mě na placce moc nebývá. CG všem. Tak zase příště. 🙂