Po prázdninové přestávce se opět setkáváme ve vzduchu. Tentokrát je to Beskydy Gliding Cup. Po tréninku minulý týden tady máme (překvapivě) den první. Podle směru větru mi bylo zřejmé, že to nebude částečná svahovka. Letí se sice po kopcích okolo Martina, ale směr větru není ideální. Trochu jsem ještě v briefingu mrkl na dokluz.

Po vzletu jsem zjistil, že ani síla stoupání není nic moc. No a o výšce základny ani nemluvím. Točil jsem na východní straně sektoru. Výšku jsem měl nedostačující pro rychlejší start. Proto jsem se přesunul na severo-západ blíže ke středu. Na hraně sektoru byl mrak. 1950 metrů už byla lepší výška pro start. A tak jsem se rozhodl odstartovat.

Jako vždy mi hned začátek nevyšel. Mrak ke kterému jsem mířil se rozpadl těsně před mým doletem. Už tak jsem neletěl ideální trasou a teď jsem musel křižovat trasu znovu. Navíc stoupání jen 1,6 m/s. No co naplat, tak aspoň má vysoko základnu. Cestou jsem se rozhodl ještě přitočit, bohužel opět ztráta času. Třetí už byl trochu silnější, okolo 1,9. Tam jsem se setkal s Kuennem (F9), Radkem (RUM) a dalšími. Zatím co já a RUM jsme letěli vlevo od trasy, tak F9 letěl vpravo a začal mít problémy a klesl až na hranici 800 metrů. Ještě před otočením jsem raději dobral ve třímetru a teprve potom letěl otočit. Byla to asi trochu ztráta, mohl jsem nejdříve otočit. Mrak se teprve tvořil.

Po otočce jsem chtěl ještě jednou dostoupat pod stejným mrakem, ale omylem jsem zamířil k jinému, samozřejmě slabšímu. Pak jsem pokračoval jižně na svahy. Podařilo se mi chytnout a dostat se vysoko, i když v druhé polovině bylo stoupání už slabší. Ještě jsem vzal jedno stoupání západně od Martina a pokračoval na Malou Fatru. Vytočil jsem do výšky 2100 metrů a pokračoval dál. Jenže po trase bylo čisto. Trochu jsem zvolnil. Zatím jsem mířil po trase a čekal, jestli něco naskočí. Pořád nic a tak jsem už pomalu přemýšlel o odklonu vpravo pod dva mraky. Bylo to trochu z trasy. Pak jsem periferně zahlédl chmurku vlevo a blíž. Ještě pár vteřin jsem vážil situaci. Zvolil jsem chmuru. Tam jsem prakticky v jeden moment sešel s F9 a EMA na stejné výšce. Chvíli jsem se držel za EMA, ale v jednu chvíli zpomalil a abych se vyhnul srážce, tak jsem musel přibrzdit. V ten moment jsem byl na pádovce a hup. Rázem jsem byl o téměř padesát metrů níž. V závěru se mi sice podařilo ztrátu trochu smazat, ale přesto jsem musel odcházet ze stoupání trochu později. Snažil jsem se F9 udržet v dohledu. Což se mi povedlo až k otočáku. Tam zatočil a já jako bambule taky. Další ztráta času, nic tam nebylo.

Po otočení jsme letěli spolu do prvního stoupání. Ačkoliv jsme byli ve stoupání prakticky v jeden moment, tak já měl průměr stoupání 1,96 a F9 jen 1,78 m/s. Což mě tedy udivuje. Pokračovali jsme spolu ještě k dalšímu, ale ten byl slabý. Já udělal zbytečně dvě otočky navíc a F9 jsem ztratil z dohledu. Mířil jsem k jednomu mraku blíže k trase. Vlevo byl nový mrak. Zamířil k němu Petr Sadík (63). Já stále váhal. Mrak se mi zdál už starý a tak jsem na poslední chvíli zahnul doleva. Bohužel se to nevyplatilo. Mrak dával jen slabě a tak jsme to vzdali a letěli dál pod čerstvou chmuru. Ta dávala naštěstí 1,9 m/s a tak jsem si vytočil 2000 metrů a to už stačilo na dokluz. Ještě jsem se protáhl pod několika mraky, abych měl ještě rezervu. Jak jsem tak klouzal, tak se mi přestávaly líbit kopce vpředu. Dostal jsem docela strach, abych to nezazdil a tak jsem zpomalil. 63 mě předletěl a to byl níž. Pak jsem jen sledoval jak přeskakuje přes stromy. Já volil raději jistější návětrnou stranu.

Po otočení jsem už valil téměř a později úplně na maximálce až do cíle.

No a teď takové shrnutí. Rozhodně jsem ztratil na začátku a to bylo klíčové. Pak ještě následovaly nějaké chyby a pozdní rozhodování, čímž jsem ztrácel i v závěru, kdy mě dolétl RUM. Překvapila mne docela velké procento nedolétnuvších. Jinak jsem měl let bez větších krizí. Pro začátek jsem rozhodně nečekal takový výsledek. Relativně malá ztráta devíti minut a celkové deváté místo. Takže ve finále mohu svůj let hodnotit kladně. Tak zase příště.