Zdravím ze třetího dne Safari, který jsem vlastně ani málem neodletěl. Doma bylo trochu stresové prostředí a tak jsem se rozhodl k letu až na poslední chvíli. Bez přípravy a soustředění. Podařilo se naskočit včas a tak nějak jsem si ozkoušel stoupáky. Byly podmínky lepší než minule, stoupáky nebyly tak úzké. Každopádně jsem byl připraven odstartovat hned a neprotahovat to.

Druhý den Safari byl ve znamení AAT trati. No a jdeme hned na na start, nebudu to zdržovat. Start se povedl napoprvé a tak jsem vyrazil k prvním mrakům. Nevím proč, ale v každém tasku mám problémy hned v úvodu. První dvě stoupání byla slabá a tak jsem dostoupával jen nutné. Až třetí byl o něco lepší, jen dva metry. Žádná sláva, každopádně jsem si konečně dostoupal. to jsem byl už nějaký čas v prvním sektoru. Bohužel opět se zasekl XCSoar a tak jsem otočení musel odhadovat. Ještě jsem si dotočil a pak jsem letěl nesmyslně na jih, tím jsem se připravil o délku i čas. 

Načínáme další sezónu virtuálního plachtění. Tentokrát zůstáváme v naší domovině. Bude se létat Safari Cup z letiště ve Dvoře Králové. 

První den je ve znamení klasického tasku se čtyřmi otočnými body. Stoupavé proudy na plechovku Blaník jsou více než dostatečné, což jsem se přesvědčil hned po vzletu. Vyzkoušel jsem více mraků a všechny slušně nosily. Klasicky jsem nechtěl startovat hned po otevření pásky. Chvíli jsem vyčkal a pak se vydal na startovní pásku. No, trochu jsem neodhadl výšku a tak jsem byl na pásce nízko než bych chtěl. Kolem mě profrčel Erik. Docela dlouho jsem se rozhodoval a nakonec se vrátil zpět do sektoru. Na Blaníka dost daleko a tak jsem strávil dost času dotáčením startovní výšky.