Zdravím ze druhého dne Beskydy Gliding Cupu. Dnes nás čekala cesta do Jeseníků. V briefingu nebylo nic zajímavého. Scenérie je vcelku známá a tak nebylo nad čím přemýšlet. Tak jdeme rovnou na věc.
Po vzletu jsem se uchytil ve stoupání na hraně sektoru a posléze jsem se přesunul do středu a byl připraven hned odstartovat. Start se nepovedl, byl v malé rychlosti. To znamenalo, že jsem ani nenastoupal po startu. Když jsem dolétl pod první mrak, tak jsem měl jen 1300 metrů. Rozhodl jsem se vrátit. Po návratu jsem se nemohl uchytit do stoupání a tak jsem urychleně volil nový vzlet.
Takže vše znovu. Vzlet, nabírání výšky. Naštěstí jsem dostal Čmeláka, takže byl vlek rychlý. Přitom jsem sledoval čas. Všichni už byli na trati, dokonce i Kuenne (F9).
Start nebyl opět ideální, ale byl o něco lepší. Zamířil jsem pod první mrak. K mému překvapení jsem tam našel F9. I když jsem měl v plánu se ho držet, tak hned pod prvním mrakem jsem ho přestoupal. Bylo by kontraproduktivní se ho držet. Tak jsem se vydal dopředu. Dvě za sebou jdoucí stoupání měla sílu přes 2 m/s, což bylo fajn. Více mě těšilo, že mám F9 200 metrů pod sebou. Poslední stoupání bylo znatelně slabší, okolo 1,6. A Kuenne se z menší výšky vydal otočit. Byl jsem výš a tak jsem ho následoval. Registroval jsem novou chmuru po otočení.
Otočil jsem tedy za F9, ale ve větší výšce. Samozřejmě jsme se sešli pod tou novou chmurou. 1,8 m/s bylo dostačující. F9 asi 250 metrů pode mnou. V následujícím stoupání už jsem měl náskok přes 200 výškových metrů. Následující část druhého legu bylo trápení. Nebylo kde dostoupat, mrak se mi rozpadl a tak jsem se musel protáhnout dál. K dalšímu jsem doletěl ve výšce 1250 metrů. Navíc bylo stoupání slabé. jen 1,4. Dostoupal jsem jen 350 metru a letěl o mrak dál s nadějí, že tam bude něco silnějšího. Nebylo, byl ještě slabší. Nemohl jsem se dostat nahoru a tak jsem pokračoval. F9 byl ve větších problémech. Další stoupání jsem už vzít musel. Opět jen 1,5. Ovšem tenhle jsem dotočil. Kuenne stále 250 metrů pode mnou. Konečně jsem se zvedl, měl jsem skoro 2100 metrů. Pokračoval jsem do Jeseníků a tam dotočil opět základnu. F9 letěl doleva a já přímo na otočný bod. Po otočení se na svahu tvořila chmura. Na tu jsem se těšil.
Po otočení jsem tam hned zamířil. No bylo to velké zklamání, nemohl jsem stoupání vůbec najít. To byla velká čára přes rozpočet. Přeskočil jsem tedy kopce a letěl k jediné naději. Mrak na dalším kopci, Doufal jsem, že mi neuteče nebo nerozpadne. Doletěl jsem na svah v 11 stovkách. Pokud se nechytnu tak končím. Sice mě napínal a musel jsem ustřeďovat, ale nakonec jsem se zvedl. Ovšem Kuenne už měl mnohem menší výškovou ztrátu. Zde jsem udělal zásadní a špatné rozhodnutí. Zaprvé jsem odešel o chvilku dřív než jsem měl, zadruhé jsem zamířil nad linii trasy k jedinému novějšímu mraku. Kuenne a ostatní co byli v tom stoupání zamířili jižně od trasy a měli štěstí. Už po cestě jsem viděl jak tam naskakují chmury, to bych ovšem opět ztratil křižováním trati. Spolehl jsem se na ten můj. Něco přes 1,7 mi v daný moment stačilo. Jenže pod následujícím mrakem jsem ztratil minutu a půl, když jsem hledal stoupání. Stějně jsem musel pokračovat dál. A další rána, jen 1,4. A nikdo v dohledu. Bylo mi jasné, že hodně ztrácím. Čekal mě poslední dokluzový mrak. Ten dával 1,7 m/s. jenže mi chybělo více než 300 metrů na dokluz. Základna byla níž než jsem odhadoval. Tak jsem udělal ještě dva kruhy v dalším stoupání, bylo ovšem slabé a byla to spíše ztráta než zisk. Takže mi nezbývalo než zpomalit a jít na otočku.
Po otočení jsem letěl pomaleji a když jsem měl výšku na dokluz, tak jsem pozvolna zrychloval. Jenže Kuenne mě opět pokořil.
Hodnocení bude obtížnější, jelikož mám smíšené pocity. První a část druhého legu vycházela dobře. Pak následovala krize v polovině druhého legu. Vyčítám si i netrpělivost po otočení druhého otočného bodu. Možná, kdybych vydržel a více pohledal, tak bych to stoupání nejspíš našel. No kdyby byly v pr…ryby….znáte to. Další průběh si nevyčítám. Třetí leg byl spíš o smůle. Nechtěl jsem jít do rozpadů a doufat, že něco naskočí. Možná jsem mohl chvíli vyčkávat a pokračovat po trati a pak se rozhodnout. Kdybych letěl znovu, asi bych se rozhodl stejně jako při tomto letu. Každopádně na třetím legu jsem ztratil šanci na první desítku a možná bych byl i do pátého, ale to je příliš smělé tvrzení. Nakonec to je 12. místo. Trochu za očekáváním po prvním dnu. Doletěl jsem a to je důležité. Gratuluji všem.